|
|
Analýza využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les pro plánování lovu v honitbách
Rachůnek, Karel
Tato práce se zabývá analýzou a hodnocením využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les. Pro zpracování této bakalářské práce bylo vybráno území ve Zlínském kraji, konkrétně honitba MS Kyčera. Šetření v terénu bylo provedeno pochůzkovou metodou. Pro hodnocení škod byly použity data z kontrolních a srovnávacích ploch (KSP), transektů a z uměle založených kultur. Pro vyhodnocení bylo vybráno 8 porostů. Vyhodnoceny byly tři hlavní hospodářské dřeviny v oblasti, a to buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba). Na základě poškození pastevním tlakem byla hodnocena početnost spárkaté zvěře v dané oblasti.
|
|
|
Škody zvěří v honitbách Lesů České republiky,s.p., Lesní správa Šternberk
Ellnerová, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá škodami zvěří, které byly způsobeny v honitbách lesní správy Šternberk. Cílem bylo ověřit, zda se zvýšený odlov projevuje v oblasti škod. Pomocí statistického šetření jsem vypracovala regresní analýzu dat, která ukázala, že závislost mezi odlovem a škodami existuje. Tato závislost má ale opačný charakter, než jsem předpokládala. Domnívala jsem se, že se se zvýšeným odlovem budou škody způsobené zvěří snižovat. V případě mého šetření mají výše škod rostoucí tendenci i přes zvýšený odlov.
|
|
|
Okus dřevin při různých způsobech ošetření proti buřeni na LHC Střílky
Navrátil, Jakub
Tato bakalářská práce na téma "Okus dřevin při různých způsobech ochrany proti buřeni na LHC Střílky", zkoumá vliv ošetření buřeně na okus na uměle obnovených porostech. Jedná se zejména o škody způsobené jelení zvěří. K porovnání se zjišťoval také okus na přirozeném zmlazení v určených transektech, díky kterým můžeme pozorovat vliv při různých způsobech ochrany vůči přirozenému způsobu obnovy. Bakalářská práce se také zabývá nejenom biologickou, ale také ekonomickou stránkou. Ze zjištěných výsledků je v práci uveden návrh na nejvhodnější řešení z hlediska ekonomiky a také z hlediska dobrého odrůstání kultur.
|
|
| |
|
|
Vliv obratlovců na obnovu smrkových a jeřábových porostů v přirozených smrčinách Krkonoš
SÍČOVÁ, Petra
Vliv zvěře má nejen v lesnictví velký význam. Dříve množství zvěře reagovalo na populační křivky velkých šelem. Od té doby, kdy populace zvěře musí regulovat člověk, musí dokazovat, jak která populace je velká, a která hustota zvěře vyhovuje zrovna místním podmínkám. Cílem práce bylo zjistit vliv obratlovců na obnovu a růst semenáčků jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies). Výzkum, který byl prováděn autorem ve vegetačním období 2007, zahrnoval terénní práce na čtyřech trvalých výzkumných plochách a jednom transektu v Krkonoších. Práce zahrnovala sledování pobytových znamení obratlovců, schématické nákresy letorostů experimentálních sazenicích smrku ztepilého (Picea abies) a měření přirozené obnovy jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Bylo zjištěno, že se stavy jelení zvěře v posledních letech zvyšují a její vliv na obnovu je tak výraznější. Velký vliv na obnovu jeřábu má mimo jiné také nadmořská výška a klimatické podmínky, které s ní souvisí. Z důvodu zvyšujících se stavů jelení zvěře na chráněném území Krkonoš a nutnosti její regulace, by měl být vliv zvěře na lesní ekosystémy nadále sledován.
|
|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Využití statistické provozní inventarizace jako základ monitoringu vývoje škod zvěří na ŠLP Křtiny, LÚ Borky
Brandejsová, Markéta
Cílem práce je analýza údajů o škodách způsobených zvěří z databáze programu Field-Map ze statistické provozní inventarizace a návrh způsobu a metody dlouhodobého monitoringu škod zvěří na lesních porostech. Statistická provozní inventarizace probíhala v 280 inventarizačních plochách na lesnickém úseku Borky, školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, a to v letech 2003, 2008 a 2013. Informace o škodách zvěří byly vyhodnoceny v příslušných grafech ve vazbě k typu porostu (jehličnatý, listnatý a směs), edafickým kategoriím a myslivecké evidenci (výše odlovu). Dále byla data porovnána v závislosti na obecných lineárních modelech v programu Statistika. U hlavních i vedlejších dřevin se ve vazbě na porost jednalo o značný nárůst poškození zvěří a data škod zvěří v závislosti na edafických kategoriích prokázala největší újmu na ekologické řadě živné. Po využití SPI v této práci (jejím zhodnocením) a při dodržování příslušných zásad byla jako flexibilní metoda doporučena pro dlouhodobý monitoring vývoje škod zvěří na LÚ Borky.
|
|
|
Uplatnění tisu obecného (Taxus baccata L.) v lesníh porostech na území CHKO Moravský Kras
Trněný, Miroslav
Tématem práce je analyzovat současný stav a predikovat budoucí uplatnění tisu obecného (Taxus baccata L.) v lesních porostech na vybraných částech CHKO Moravský kras. Struktura mateřského porostu a přirozené obnovy tisu je analyzována na zájmových lokalitách Habrůvecká tůň, Lažánky, Sloup a Macocha. U dospělých jedinců byla měřena výška, výčetní tloušťka, výška nasazení koruny, průmět koruny a zakreslena prostorová situace. V případě výskytu přirozené obnovy byla u každého jedince měřena výška nadzemní části, vzdálenost od nejbližšího předpokládaného mateřského stromu, stáří a poškození zvěří. Na zájmových lokalitách bylo analyzováno celkem 82 dospělých jedinců tisu. Výška dospělých tisů se pohybuje v rozmezí 1,7–13,4 m a tloušťka v rozmezí 4,1–33,7 cm. Přirozená obnova čítající 260 jedinců byla nalezena u 35 tisů, z čehož 58 % je ve věku do 5 let. Poškození okusem bylo pozorováno u 51 jedinců, tedy u 19,6 % populace. Z větší části jsou poškozeny jedinci s věkem nad 5 let. Jedná se o opakovaný okus. Pouze dva jedinci přirozené obnovy mají výšku nad 1 m. Z šetření je patrný problém negativního vlivu zvěře na odrůstání obnovy tisu. Budoucnost populace tisu v CHKO Moravský kras je tak podmíněna eliminací negativního vlivu zvěře, čehož lze dosáhnout snížením početních stavů zvěře nebo vhodnou ochranou.
|
|
|
Škody zvěří na lesních porostech v honitbě Ujčov
Nedoma, Jaroslav
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením výše škod zjištěných na vytipovaných lokalitách s výskytem škod zvěří okusem na mladých lesních porostech v honitbě Ujčov Vyhodnocení dat bylo provedeno na mladých smrkových porostech v katastrálních územích Chlébské a Lískovec. V těchto porostech bylo využito jak metody prostého sčítání, tak i metody zkusných ploch s jejich následným porovnáním věrohodnosti zjištěných dat. Samotné stanovení výše škody bylo realizováno pomocí vzorce uvedeného ve vyhlášce č. 55/1999 Sb. Takto stanovená škoda byla následně porovnávána s výsledky z veřejně dostupných zdrojů z minulých let.
|
host ::
RSS.